Facebook stránky galerie CS DE

Jan Ambrůz

Text kurátora


Jan Ambrůz …Něco…

Galerie Kabinet T., 18. 1. 2013 – 28. 2. 2013, www.kabinett.cz

Výstava s netradičním názvem Něco, vznikla jako „viditelný zásah“ do prostoru galerie Kabinet T., po
předchozí akci Nic, která byla drobnou neznatelnou intervencí v galerii pana Šťovíčka v Brně. Jak teda
definovat ono Něco, to neznámé X – kdy, snad tušíme o existenci, ale nemáme jasnou představu,
pouze obecné tušení a naději na poznání stavu věci – jak toto X interpretovat ve světě umění?
Ambrůz do galerie navezl části samorostů Habru obecného (Carpinus betulus) a Javoru klenu (Acer
pseudoplatanus), které svým tvarováním připomínají srnky, hada, keř či strom, na které autor narazil
při probírkách lesních porostů.

Odbočka:

Jan Ambrůz žije v Šarovech. Na tom by nebylo nic divného. Avšak kromě toho, že je sochař a
profesor na FaVU VUT v Brně je zejména určující a důležité to, že je „hospodář a chodec“ se silným
vztahem ke krajině, kopcům, stezkám a pěšinám. Toto se ukazuje jako primárně určující pro jeho
tvorbu uměleckou a roli společenskou – jak jsme se mohli přesvědčit na výstavě „jiné krajiny“
v loňském roce v Městském divadle Zlín či přednášce v knihovně Františka Bartoše. Tak se Ambrůz
stará o věkem a lidským nezájmem zarostené stezky, vysazuje stromořadí - sochy, pořádá soutěž
o nejkrásnější humno či si značí svůj akční rádius pomocí nalezených artefaktů či zrcátek, které
zapasovává do suků stromů po uřezaných větvích.

Návrat na cestu:

Ale pouhé vystavení kusů dřev by bylo poněkud málo. Svůj význam má i uvědomění si přirozeně
vzniklého tvaru – svým způsobem dokonalého, potencionálních výtvarných možností a jeho doplnění
o klasický autorův materiál – sklo, resp. zrcadlo. Tady nastává poměrně hezká přesmyčka, kdy
v myslivecké terminologii zrcadlo (hvězda, obřitek) popisuje světlou srst kolem řiti spárkaté zvěře,
v případě hada stojíme před jeho chřtánem. Zrcadla mohou dávat signály, informace, mohou to být
určité reflexy udivení či poznání. Snad nám zrcadlo může pomoci nastavit pohled někam na něco,
případně jiný úhel pohledu… stejně jako fotografie, na kterých Ambrůz dokumentuje své aktivity.
Zrcadla mohou věci znásobovat, obracet, křivit. Potřebují však pro svoji funkčnost jeden nezbytný
element – světlo (u zvířat také hledy nebo svíce). Tím je pomyslný kruh uzavřen, kdy správným
nasvícením plochy zrcadla můžeme uvidět něco nejasného, na první pohled přehlédnutelného. Přál
bych sobě i Vám, abychom toto - snad příjemné - překvapení objevili.

Cíl cesty?

Tato výstava je pouhým zastavením v čase Jana Ambrůze. Jemu je jasné, že se vydal na cestu
nekončící, plnou práce a boje s „větrnými mlýny“, přírodními a vegetativními podmínkami a zejména
s lidskou blbostí a nepochopením. Chtěl bych mu popřát odhodlání a vytrvalost při nalézaní drobností
a niterností, které jsou ostatním skryty. A aby se mu podařilo dokončit sochařský projekt „jiné
krajiny“.

Martin Beníček

www.jinakrajina.eu

Galerie Kabinet T. © 2008 - 2017 |  CZ | DE

Státní fond kultury ČR Ministerstvo kultury ČR Statutární město Zlín Česko-německý fond budoucnosti CREAM Real Estate IS REKLAMA TRINITAS ArtMap